|
Téměř všechny ženy nosily některý z mnoha typů plátěných čepečků. Patřil mezi ně i dýnkový čepec sešitý ze tří dílů: dýnka zakrývajícího týl, pruhu vedoucímu od jednoho ucha přes temeno k druhému uchu a z volánku, který lemuje obličej. Jejich tvar a rozměry prošly během druhé poloviny 18. století výrazným vývojem: nejdřív měl čepec dýnko jen mírně nařasené v horní části, široký pruh přes temeno a úzký, ke spodnímu okraji se zužující volánek. Od 60. let mění volánek tvar a zužuje se i v prostředku, později se postupně pruh přes temeno zužuje a dýnko zvětšuje a více řasí, aby se pod něj vešly vysoko vyčesané vlasy (skoro připomíná nařasený kruh, ale tento střih se nikdy nepoužíval.) Na přelomu 18. a 19. století se podoba čepce vrací téměř do výchozí podoby, jen volánek je ještě užší a dýnko méně nařasené. Pod čepeček se vlasy zaplétaly do copu nebo drdolu, nevisely volně, ale zároveň nebyly nikdy úplně zakryté - část jich byla vidět nad čelem a v týle. Na hlavu se čepec připevňuje širší barevnou stuhou uvázanou od zátylku přes temeno a sažením tunýlku na dolní straně dýnka. materiál Použijte nejtenčí bílý len, co seženete. Zpravidla zužitkujete zbytky od šití košile. nastřižení a ušití Nastřihněte dýnko ve tvaru půlkruhu, jeden pruh se dvěma rohy zaoblenými a druhý (zhruba dvoj až trojnásob dlouhý) na volánek. Rozměry závisí nejen na zvoleném typu ale i na množství vlasu, které pod čepec přijdou, proto je určitě dobré si čepec nejdřív nastehovat ze staré látky. Spodní rovný okraj dýnka zahněte, obšijte začišťovacím stehem a uprostřed vzniklého tunýlku vyšijte dvě dírky. Do tunýlku navlékněte dva úzké tkalouny, jeden konec by měly mít na každém konci tunýlku, druhý pak provlečený vyšitou dírkou ven. Pak přišijte plochým švem k dýnku rovnou stranu pruhu (prošijte i konce tkalounů). Olemujeme zaoblenou stranu volánku, nařasíme ho do pruhu a přišijeme plochým švem. zpět na úvodní stránku |
|