Erdeplová přísada
aneb
nový způsob
erdeple sázet
Leták má osm listů o rozměrech 34 x 21 cm. Není uveden autor, místo ani rok vydání.
Pravděpodobně jej můžeme zařadit do 2. čtvrtiny 19. století, ale letáky okolo roku 1800 vypadají velmi podobně - stejná grafická úprava, font i tuhost papíru.
Text je rozdělen do dvou sloupců, vlevo je německý a vpravo český.
Erdeple jsou v polním hospodářství pro svou velikou užitečnost, věc velmi důležitá. Zdravou a hojnou potravou lidem poskytujíce a v té vlastnosti s obilím teměř se rovnajíce, jsou také velmi zdravá píce pro dobytek.
Ony prospěšné jsou velikému, zvlášť ale malému hospodářství, a lidem na horách bydlícím, kdežto půda jinému obilí nepříznivá jest, nevyhnutedlně potřebné. Důkaz toho daly leta 1816 a 1817, v kterýžto letech obilí náramně drahé bylo, a veliký počet lidí v hornatých krajinách jenom erdeplemi před hldem se zachránil.
V té tak veliké nouzy každý člověk citedlný a bližního svého milující, outrpnost a velikou bolest v srdci cítil, a těm ubohým lidem ku pomoci přispěl. I pan Kříž, direktor panství Rulmského, v kraji Litoměřickém, horlivě žádal, obyvatelé svého okolí poučiti, jakby tuto užitečnou zrostlinu ve své nepříznivé půdě lehčeji a s větším a jistějším prospěchem sázet měli.
On po mnohá léta viděl, že erdeple na jaře umrzly. Neb v hornatých krajinách přicházívají pozdní mrazy, když všecko na poli již se zelená. Tak celá takměř naděje lidí sedlských v nic přicházívá. Dosazování vymrzlých erdeplí novými nemnoho pomáhá, protože v podzimku dřív mrazové přijdou, než erdeple později sázené uzraly. Jest jich tedy málo pod kopcem, a pro nezralost nemají dobré chuti. Pán Kříž se domníval, že té věci pomocy se může, kdyby se místo erdeplí, erdeplová přísada sázela. Hned tedy na jaře roku 1817 o tu věc se pokusil, a tak dobře se mu ta první malá zkouška podařila, že sobě předsevzal, ji opsati, hospodářské Společnosti zaslati, a roku 1818 větší zkoušky dělati.
Společnost, vždycky jsouc horlivá ve zkoumání a rozšiřování věcí užitečných, hospodářství polního se týkajících, ponukla tymž časem pana Planskra, kterýžto tenkrát v novém zámku (Neuschloß) kraje Žateckého, na panství knížete Švarcenberka, hospodářský ouřad měl, nyní pak obročním jest ve Veršovicích kraje kraje Litoměřického, tohoto, pravím oučinného ouda svého ponukla a dožadala Společnost, aby zkusil téhož nového způsobu, kterýž od pana Kříže předsevzat, a i v cizích zemích za prospěšný uznán byl. Zkoušky jednoho i druhého byly k sobě přirovnaný, a co z nich za pravé usouzeno bylo, zde se předloží. Dříve ale, než obšírně všecko vyložíme, musíme říci, že zkoušky, učiněné roku 1818, ač suchý a erdeplím nepříznivý byl, k velikému prospěchu vypadly, a způsob ten zasluhuje, aby polní hospodářové známosti o něm nabyli. Také na to se musí míti ohled, že zkoušky ty učiněny byly v krajinách, které mnohými vlastnostmi od sebe se dělí.
Zkoušky
A. Dne 10. dubna 1818 dal pan Kříž vysázet 7 dolnorakouských mírek erdeplí, které okolo svaté Anny neb svatého Jakuba zralé bývají. Jsou těch erdeplí rozliční druhové. Jedny jsou dlouhavě a zkřivené jako okurky, a jemnuji se rohliče. Tohyto druhu bylo oněch 7 mírek, které se vysázely na 10 čtyrhranných sáhů, na takovém místě, kdežto pře mrazy trošku zachráněné byly. Sázeli se v řadách, jedna erdeple vedle druhé. Mezi řadami bylo prostranství na střevíc široké. Dva lidé byli s sazením i s zahrabáním jich v jedné hodině hotoví.
Dne 28. máje, to jest 48 dní po sázení, když nať již na střevíc vysoko vyrostlá byla, dal pan Kříž tu nať porozně vytahat, tak aby na ní všecky kořinky zůstaly, a ona od vsazeé erdeple se oddělila. Asi 500 takových rostlinek vysázelo se na 70 čtyrhranných sáhů, střevíc jedna od druhé. Brázdy k tomu se udělaly obyčejným oracím hákem. Půda byla pohnojená rumrm. Tři lidé byli s vytahováním i s sásázením té nati za půl hodiny hotoví, a k dělání brazd dva koně se potřebovali.
Dále, dne 8. června, to jest 50 dní [sic. - 58 dní] po sázení erdeplí, rozesláno bylo několik set erdeplových bylin, a sice pánu Adlerovi, farnímu administrátoru v Ebersdorfu na panství Rulmském 300 kusů. Také Jan Zechel a Franc Habel, sousede toho místa, několik kusů obdrželi.
Dne 15. června, to jest 66 dní po sázení erdeplí, rozsazeny byly ostatní slabší bylinky na 30 čtyrhranných sáhů. Dosázelo se tedy erdeplovou přísadou z těch 7 mírek erdeplí 160 čtyrhranných sáhů.
Při vytahování erdeplových rostlin vzaly se staré erdeple domu pro dobytek. Několik jich zůstalo ležet na rolí, a v málu dnech viděl pán Kříž, že opět rostly. Dal je tedy pozbírat, a byčejným způsobem do brázdy zasázet.
Tyto z nova zasázené erdeple, jakož i jejich přesázená přísada neb nať, bujně rostla, a nebyla na ni větší práce vynaložená než na erteple obyčejným způsobem sázené. Leto bylo suche a erdeplím méně příhodne, než předešlé leta.
Dne 29. a 30. září byly kopany erdeple v Rulmu i v Ebersdorfu, a nakopalo se z těch 7 dolnorakouských mírek, to jest z přesazených erdeplových rostlin a z erdeplí po druhé sazených, 12 dolnorakouských měřic a 8 mírek. Tj. 28krát tolik než se vysázelo, a snad dosavad nikdy se víc erdeply po 160 čtyrhranných sáhách nesklidilo.
B. Dne 22. dubna téhož roku dal zasázet pán Plansker v novém dvoru 3J4 dolnorakouské měřice obyčejných erdeplí a obyčejným způsobem, dlé dýlky 6 coulů od sebe, a mezi řadami bylo prostranství 2 1J2 střevíce široké. Z těchto chtěl míti erdeplovou přísadu. Byly ony zasazený v rybníku, z čehož před několika lety voda vypuštěná byla apůda dobře vyschlá, ale nebyla hnojená. V tomtéž rybníku dal sázet jiné 3J4 měřice erdeplí, a ty chtěl nechati na místě až k dozrání, aby viděl, který způsob sázení erdeplí víc vynáší.
Dne 29. máje, to jest 33 dní po sázení, vymrštily bylinky z nich na 3,4 i 5 coulů vysoko, a čas byl, aby se přesazovaly.
Ze 3J4 měřic erdeplí bylo 473 kerů, a z těchto 3320 bylinek k přesazování. Tato erdeplová přísada, bez bez ublížení kořinkům se vykopala, od starých erdeplí odlomila, a v témž rybníku do zkypřené a deštěm právě zvlažené půdy přesadila.
Erdeple v zemi zůstalé, a nati zbavené nebyly ještě porušené, ale celé čerstvé, a když pan Planster uzřel, že jenom z těch ok, které na horu obrácenébyly, nať vyrostla, a ty, které dolu obrácené byly, teprv vypukovaly, tedy je dal na zkoušku v zemi tak obrátit, aby vyrážející oka na horu přišly. Hlinu nad ními dal, jakobyčejně zahrnout a zvejšit. Po 10 - 16 dnech viděl, že znova rostli, a každý keř opět 4, 5 i 6 bylinek měl.
Poněvadž bylo již pozdě, tyto po druhé vyrostlé bylinky přesazovati, tedy je nechal na tom místě růsti.
Přesazené bylinky se ujaly, zkřovatěly, a z 3320 kusů ani 10 jich nezhynulo, ač v tom suchem letě ani jednou polívané nebyly. Nať jejich dosahla brzo tolik vejšky, jakou měla nať nepřesazovaných erdeplí. Ona květla pěkně, ale 4 neděle později. Tak také nať podruhé vyrostlá nedělila se od nati nepřesazované ničím, jenom že o 4 neděle později květla.
Dne 16. října kopaly se ty erdeple. Mohlo se kopání jich, a to ne bez užitku ještě na několik neděl odložit, ale bylo se co obávati, že brzo mrazy přijdou.
Ouroda těch erdeplí, trojím způsobem sázených, byla tato:
1) Ze 3J4 měřice erdeplí, obyčejně sázených a okopáváných, zklídily se 4 měřice a 11 mírek.
2) Přesazené erdeplové byliny, počtem 3320, vyrostlé ze 3J4 měřice erdeplí obyčejných, daly 17 měřic a 10 mírek.
3) Erdeple, které po vytrhané nati se obrátily, dali ještě 3 měřice. Spolu 20 měřic a 10 mírek. Následovně urodilo se z těchto 3J4 měřic novým způsobem sázených o 15. měřic a 15 mírek víc než z oných 3J4 měřic, obyčejným způsobem sázených. Rozmnožily se tedy 27 1J2krát, což podle svědectví pana Planstera v one krajině věc neobyčejná jest. Mímo to byly všecky erdeple, novým způsobem sázené, toliké a tak dobré, jako které starým zbůsobem sazený byly, a ničem se od nich nedělily.
Hospodářská společnost uznála tedy za dobré, aby pobidla polních hospodářů k sázení erddeplí podle tohoto nového způsobu. Kdo žádostiv bude, toho zkusiti, tomu ona zde předkládá dvojí způsob, kterým se to v skutek uvesti může. Což každému opatrně hospodářství svého bedlivému hospodáři milo bude slyšeti.
Jak se dochovat můžeme erdeplové přísady a z ní erdeplí
I. Nejprv se musí půda na erdeple, z nichž přísada erdeplové růsti má, jak sluší a patří připravit. Pak se každá erdeple, podle své velikosti, na dva neb více dílů rozkrají, a do připravené půdy co nejdřív zasadí, tak aby uříznutou stranou dolů přišla. To sázení má se státi časně na jaře buďto v poly aneb aspoň ku konci dubna. Po 6 neb 8 nedělích již jest naň hezky vysoká. Z každé erdeple vyroste několik bylin. Dvě aneb tři z nich, které nejsilnější jsou, opatrně se vytáhnou s kořínkami a přesadí se, jako přísada kapustová, zelová, tuřínová a jiná, na pole dobře k tomu připravené. Kořínky se tak hluboko do země vsadí a pevně zatlačí, aby naťové lístky jenom asi 3 neb 4 coule nad zemí byly. Prostranství mezi bylinkami zasazenými a mezi řadami musí být dostatečně aby svobodně růsti a při okopávání hodné kopce dělat se mohly.
Patrně se vidí, že tento způsob sázení erdeplí prospěšný jest. Nasázelli kdo po jedné měřici erdeplí na přísadbu, a vezmeli od každé erdeple jenom 2 vyrostlé bylinky k přesazení, tedy může nímy 2 jiné měřice posázet, a má místo jedné měřice, tři měřice erdeplemi posazené. Přitom ušetřil 2 měřice erdeplí, které k jinému užitku obrátit může.
II. Bojíli se kdo, že by erdeplim obyčejně sázeným uškodil vytahávaním bylinek, čehož se však není co obávati, a nebo jestli v kterém okolí mrazové pozdě na jaře přicházejí, tedy se může erdeplové přísady dochovat, jako kapustové, zelové, tuřínove a jiné se lide dochovají, totiž na nejakém místě, které před mrazy zachráněno jest.
Půda takového místa musí být dobře pohnojená a vidělaná, pak se erdeple na dvě neb na tři rozkrájené do ní hazejí, tak aby strana uříznutá vespod přišla, a jeden kousek vedle druhého ležel. Nato se hlínou zahrnou. Když nať 4. neb 6 coulů vysoko vyrostla, vyzdvihuje se pozorně rejčem, odlomí se od erdeple, tak aby se kořínky neporanily, a přesazuje se způsobem na hoře opsaným na pole k tomu připravené a určité, vzdálenosti jedna bylinka od druhé a jeden řad od druhého. Můželi se to státi maličko před deštěm anebo po dešti, tím lepe se ta přísada ujme. Kdyby ale v ten čas sucho bylo a dlouho trvalo, tedy jest potřeba, aby erdeplová přísáda, prvním i druhým způsobem dochovaná při sázení i po sázení se zalívala.
Aby erdeplová přísada nesvadla, když na vzdálene místo přenešená být musí, rozmícha se ve vodě tučná a mělká zahradnická hlína, anebo hnojová voda se rozřídí jinou vodou, a v jedné nebo v druhé namočejí se kořínky te přísady, vloží se do nůší a odnesou, kam jest potřeba. Musí se však dobrý pozor dáti, aby jim teninké kořínky neobeschly.
Erdeple od této přísady pozustále, mohou se dát dobytku, jestli se hned ze země vyberou.
Ostatatně nezachází se s přesazenou erdeplovou přísadou jináč, než s erdeplemi obyčejně sázenými.
Tento způsob hodí se zvláště obyvatelům hornatých krajin, a erdeple jsou jim nejpřihodnější, které brzo uzrají. Takové jsou nejenom vejš jmenovate, ale mnoho jiných: Poněvadž ony v kratším čase dozrají než obyčejné erdeple, k. př. v Rulmu za 3 1J2 měsíce, tedy se z toho vidí, že když se erdeplové bylinky přesazují z počátku aneb v poly června, erdeple zralé jsou a kopat se mohou v poly aneb ku konci září, kterýmžto časem není se ještě co obávati podzimních mrazů.
V krajinách rovných a teplejších, kdožto podzimní mrazové časně nepřicházejí, a proto erdeple později kopat se mohou, lepe jest, sázeti obyčejné erdeple, proto že ourodnější jsou než ty, které časně uzrají.
Na rovinách mohlo by se sázení erdeplí, následujicím lehkým a spěšným způsobem konat. Na rolí, k rdeplím dobře připravené, vyrče se nejprv jedna brázda; do té brázdy naklade se rozkrájených erdeplí, způsobem na hoře řečeným, kus vedle kusu dle dýlky; ty erdeple přihrnou se hlínou druhé brázdy, která se vedle ní vyorává, a do te brazdy se zas řad erdeplí naklade, a dokavaď se v tom tak pokračuje, až se uzná, že z těch nasázených erdeplí dost erdeplové přísady bude na celou rolí k erdeplím odhodlanou.
Prospěch z toho způsobu pocházejicí jest tento: Přísada erdeplová nemusí z daleka přinešená býti, poněvadž na te samé rolí jest, a hned jak se vytahuje, přesazovat se může. Pročež není se co obávat, že kořínky obeschnou, a není potřeba, aby se do hnojové vody, neb do rozmočené hlíny namáčely. Každý, kdo obyčejným způsobem erdeple sázet umí, snadně k tomu novému způsobu porozumí.
Erdeple na přísadu zasázené, a vší nati zbavené, vezmou se domu pro dobytek, a to místo posází se jako jiná rolí erdeplovou přísadou.
Sázení erdeplové přísady ještě snadněji se může státi timto způsobem.
1. Udělají se záhony pluhem, 1 1J2 aneb 2 střevice široko od sebe.
2. Na každý záhonek postaví se jeden sazeč, maje v ruce hůlku, 2 stevice dlouhou, na hoře a dole špičatou.
3. Tou hůlkou udělá se z konce záhonu díra do země, a jedna erdeplová bylinka se do ní zasadí.
4. Od zasazené bylinky položí se hůlka na pozdyl, a kam druhý konec dosahne, udělá se opět důleček do země, a jiná bylinka se zasadí, a tak se to pořád děla, až jest celá rolí posázená.
5. Nahrne se hlína pluhem k těm zasazeným erdeplovim bylinkám.
6. Připomenout musíme, že není věc docela neužitečná, aby se bylinky erdeplové v druhém záhonu nesázely, tak jako v prvním, nybrž první bylinka se o střevic dál od konce, tak aby stála proti prostředku dvou bylinek prvního záhonu. Sazený jsou tak stromy obyčejně v zahradách panských.
7. Poznáno bylo, že přísada menší, která k. př. 3 neb 4 coule nad zemí vysoká jest, lepe se ujala, než přísada větší, na 6 i víc coulů vyrostlá.
Že prospěšná věc jest, erdeple přísadou množiti.
Sázení erdeplové přísady zasluhuje aby polní hospodářove zvlášť v chladnějších krajích, si ho všímnuli a zkusili, neb tim způsobem mohou
1. na malem místě, proti jarním mrazum zachráněném, dostatečně množství erdeplove přísady sobě vychovati, a pak na rolí vysázeti, neobavajice se, že erdeplím podzimní mrazové uškodí.
2. Ušetří nejmeně 2J3 erdeplí, které se obyčejným způsobem vysázet musí.
3. Může se půdě jedna vorba přidat, protože přesazování teprv z počátku aneb v polovici června se děje. Čim víckrát se půda zvorá, tim ourodnější byvá, a zvláště v tuhých půdách jest to erdeplím velmi prospěšne.
4. Hospodářové mohovitější mohou lidem chudším svou zbytečnou přísadu darovat.
5. Práce na sázení vynaložená, kterážto není toliká ja se z počátku zdá, hojně se odmění množstvím erdeplí.
6. Přesazením každá zrostlina se zlepší, tedy i erdeple svou přísadou.
7. Přesazené bylinky erdeplové nepotřebují větší opatrnosti a práce, než erdeple sázené obyčejným způsobem.
8. Stane se někdy, že krupobití obilí potluče. Staneli se to z počátku aneb v polovici června, může se na to místo potlučeného obilí, erdeplové přísady nasázet. V té okoličnosti když totiž jiné pomoci není, vezmou se bylinky z erdeplí, obyčejný způsobem nasázených, od každé erdeple 2 neb 3.
Hospodářská společnost žádá, aby polní hospodářove, vyznavše prospěch tohoto nového způsobu, jej zkusili, a jestli kdo co v něm zlepší a nového nalezne, aby ji o tom vědomost dal, což ona s vděčností přijme a v známost všeobecnou uvede.
Cís. král. vlast. hospodářská společnost v království Českém.
|
podívej se na FB
piš na klara.parolkova )( seznam.cz
|