Postní pokrmy

Křesťané nemají na rozdíl od jiných velkých světových náboženství trvale zakázanou konzumaci určitých potravin, pouze předepsané dny půstu. Půst je dobrovolné omezení v jídle co do frekvence, množství i výběru surovin. Konkrétní podoba hodně záleží na regionálních zvyklostech i osobním odhodlání, přesto ale můžeme říci, že v 18. století se řídili anglikáni i katolíci podobnými pravidly. Půst bez masa tak dodržovali všechny pátky, v období šesti a půl týdne před Velikonocemi s výjimkou nedělí, vždy den před velkými svátky (mezi které se počítá například Hod Boží Vánoční, Letnice a svátky některých svatých a mučedníků) a během "suchých dní". Suché dny jsou vždy středa, pátek a sobota čtyřikrát do roka, na jaře týden po první neděli postní, v létě týden po Letnicích, na podzim po povýšení sv. Kříže a v zimě po sv. Lucii.

Když ponecháme stranou omezení množství a doby k jídlu, můžeme hodně zjednodušeně říct, že hlavním principem půstu bylo vynechání masa a živočišných tuků. Při vaření tak přicházely ke slovu ryby a další vodní živočichové, vejce, máslo (které nahradilo lůj i sádlo) a konzumovalo se i hodně sladkých jídel. V kuchařkách mají postní jídla zpravidla vlastní kapitolu a rozhodně se nejednalo o marginální záležitost, neboť půst se držel v průměru každý třetí až čtvrtý den.

Pehr Hillestörm: Zátiší s rybami, nabízeno aukční síní Bukowski

podívej se na FB

piš na klara.parolkova )( seznam.cz