Počátky pití čaje a kávy u nás

Zatímco v Anglii máme už v polovině 18. století pití čaje poměrně dobře zmapované i mezi nepříliš majetnými vrstvami, z Čech nebo Moravy jsou doklady podstatně skoupější. Proto jsou velmi cenné informace z článku Hany Hynkové "Pozůstalostní inventáře z Orlických hor s ukázkami z Rychnova n. Kněžnou", který vyšel v časopise Český lid v roce 1967.

Autorka zde přepsala celkem jedenadvacet pozůstalostních inventářů (tedy seznamů předmětů, které se po úmrtí člověka staly předmětem dědictví), všechny jsou z druhé poloviny 18. století z Rychnova n. Kněžnou. Je pravděpodobné, že ne všechny předměty z domácnosti se do soupisů dostaly a i vypovídací hodnota odhadních cen je jen omezená - často nevíme, jak je předmět honosný, nebo naopak opotřebovaný. Na zmínku o čaji v nich narazíme dokonce dvakrát.

Rychnovský varhaník František Vejmon, který zemřel v létě roku 1776, vlastnil "1 [cínovou] convičku pro thee" a dále "1 měděnou konvičku pro thee". Ani u jedné není uvedená cena, pouze poznámka, že měly zůstat jako dědictví pro děti. Mimochodem, dětí měl pět, manželka uvedena není, pravděpodobně byl vdovec. Celkově jejich domácnost byla spíše skromná, kromě jedné krávy s teletem a hudebních nástrojů v pozůstalosti figuruje z oblečení jen jeden kabát, kamizola (rukávová vesta), plášť a klobouk, dále jednoduchý nábytek a nádobí.

V inventářích je i řada předmětů spojených s pitím kávy: opět varhaník Vejmon měl "1 cejnovou convičku pro caffe" (všimněte si, celkem má tři různé konvičky), a "2 hliněný caffe šálky".

V červnu roku 1774 zemřela paní Filipína Etzlová, ovdovělá a podruhé vdaná majitelka barvírny. Patřila zřejmě mezi zámožnější obyvatele, měla zeleně potažené kanape (schlafsessel), několik stolů a mimo jiné i stříbrné šperky, stříbrnou perletí vykládanou krabičku a také bavlněnou cejchu. Pro nás je zajímavý "1 caffe mlejnek" za 15 krejcarů (stejně byl oceněn např. kolovrat) a "1 cejnovej aufsetzel ke Cafee" za 30 krejcarů (na tolik byla odhadnuta i plechová konev na olej), dále "2 toufarový [snad majolikový] piksly na cukr" dohromady za 20 krejcarů.

Za dvanáct let zemřel v Rychnově barvíř Jan Etzl, snad znovuženatý vdovec po Filipíně nebo její syn. Drtivou většinu hodnoty jeho pozůstalosti představovaly zásoby barviv, oblečení tam bylo minimum, nábytek žádný, ale mezi několika kousky nádobí byla "1 kafovní konvička" za 12 krejcarů, opět "1 piksla na cukr" za 10 krejcarů a dále mezi dřevěnými nádobami "2 kafee šálky brijerský á 3 kr[ejcary]". Nejsou to nijak vysoké ceny - svícen stojí 10 krejcasů, vinná sklenka také 3 krejcary, pivní je ještě o krejcar levnější, zatím co soukenný oblek celých 10 zlatých.

V březnu 1777 zemřel bývalý úředník Václav Josef Blažek, který měl zemědělské hospodářství a nástroje k výrobě a barvení suken. Nouzí zřejmě netrpěl, zůstaly po něm dva zlaté prsteny z toho jeden s diamanty, spousta obrazů, v nábytku najdeme kanape, křeslo, psací stůl, ale jen několik málo kusů oblečení. V rubrice "na cejnu a porculánu" má "2 konvičky kafový" a o něco dále pak "2 caffe šálky s mističkama porculánový jsou k vejš dotknutýmu a šacovanýmu cejnu přidaný", bohužel bez udané ceny.

Ilustrace pochází z Marconiho snáře z poloviny 18. století, představuje ženu pijící kávu.

podívej se na FB

piš na klara.parolkova )( seznam.cz