Dámské košile u lesních indiánů

Původně nosily indiánky z oblasti Velkých jezer jelenicové košile (jak je popisuje Lafitau) nebo chodily do půl těla nahé. Během 18. století už muži i ženy běžně nosili košile z bílého, režného nebo kostkovaného lnu. Obvykle to byly košile pánského střihu, ale v některých pramenech, jako například obchodních záznamech misie u Huronů, jsou uvedeny i dámské košile. Kněz Chauchetire se v roce 1682 zmiňuje, že ženy v misii nosí přes sukně košile s rozparkem u krku (v 17. století mohly mít pánské i dámské košile u krku rozparek) sahající ke kolenům. Bohužel, francouzština nerozlišuje (například od angličtiny pánskou) a dámskou košili, takže nevíme, co přesně měly na sobě. Z poznámky o délce (která by u pánské košile byla zcela běžná) soudím, že to bývaly mohly být dámské košile.

Dochovalo se několik vyobrazení, na kterých jsou indiánky z oblasti Velkých jezer pravděpodobně oblečené do dámských košil, pokud to ovšem nejsou přešité pánské košile nebo něco spíše odpovídající kabátku. Baron z Lahontanu je autorem knih s názvem "Nové putování po Severní Americe", které vyšly na začátku 18. století a popisují jeho mnohaleté zážitky z pobytu mezi indiány. Ilustrace se liší vydání od vydání, ale na vyobrazení dvoření a svadby je zachyceno několik žen oblečených v poloprůsvitném oděvu s hlubokým výstřihem a dlouhými nebo krátkými rukávy - což by snad mohla být dámská košile zastrčená do sukně.

Mémoires de l'Amérique septentrionale ou la suite des voyages de Mr le Baron De Lahontan..., 1704.

New voyages to North-America by Lahontan, Louis Armand de Lom d'Arce, baron de,první vydání 1703, detail z reprintu

Dále je zde zpodobnění obyvatel Detroitu od anonymního německého autora, na kterém jsou i dvě indiánské ženy v širokých krátkých sukních a něčem co by mohla být bílá a žlutá (režná?) dámská košile.

Obyvatelé Detroitu, 1779, detail.

Zřejmě nejlepřím vyobrazením indiánky v dámské košili z 18. století je obrázek dvojice indiánů z kmene Abenaki. Žena je zabalená do deky a můžeme zřetelně vidět velký, mírně zřasený výstřih, rukávy k loktům (vyhrnuté nebo zakončené manžetou) a zhruba v oblasti kolen dolní lem košile.

City of Montreal Records Management & Archives, Montreal, Canada.

Pokusila jsem se udělat košili, jakou mohly v 18. století nosit indiánky z oblasti Velkých jezer. Vycházela jsem z informací a střihu na stránkách Sharon Burston, ale provedla jsem několik změn. Především jsem zvolila silnější zpola bělené lněné plátnou kterého jsem si byla jistá, že nebude průhledné. Snažila jsem se také o menší výstřih, než jaký bývalm na dímských košilých obvyklá (ale jako už se to stalo mnoha dalším, nastřihla jsem ho přece jen příliš hluboký a hravně široký). Nejdůležitější změnou byla délka - zatímco běžná dámské košile obvykle sahala pod kolena (a v tom případě by zakryly celkou sukni), já jsem jí ušila kratší a nechala spodní kraj neolemovaný, jako by byl utržený (což si myslím že by mohlo odpovídat tomu, co by se zbytečně dlouhou sukní indiánka udělala). Výsledkem je košile odpovádající na jedné straně dobové módě, ale zároveň použitelná i pro indiínku.

Zkrácená dámská košile oblečená přes sukni, rukávy vyhrnuté.

česky / english

piš na klara.parolkova )( seznam.cz