Dlouhá sukně



Přes košili se oblékala jedna nebo více sukní sahající někam mezi polovinu lýtek a kotníky. Většinu 18. století byly sukně široké, řasené do úzkého pásku neb tkalounu, až na samém konci století přišly do módy štíhlé siluety. Sukně se šily z menšího množství látky a spíš než řasení se používalo skládání do širšího pásku, který lépe držel i nad úrovní přirozeného pasu.

materiál

Lněná nebo tenčí vlněná látka. Hodí se jednobarevná nebo proužkovaná (ne kostkovaná), spíš tlumenější barvy. Potřebujete dvakrát délku plus na založení, tedy zhruba 1,8 - 2 metry šíře 140 cm, dále pak tkaloun podobné barvy dlouhý tak, aby vyšel jednou kolem pasu a ještě kus na zavázání.

nastřižení a ušití

Látku rozstřihněte na dva stejně dlouhé kusy široké 140 cm, do jednoho vystřihněte uprostřed asi 20 cm rozparek (od horního okraje kolmo dolů). Olemujte rozparek i horních 20 cm všech čtyř pevných krajů látky. Položte oba díly lícem k sobě a okraje sešijte zadním stehem od olemování od k spodnímu okraji. Horní okraj nařaste do širšího tkalounu, výsledný obvod by měl odpovídat obvodu pasu, u rozparku v prostředku zadního dílu jsou volné konce tkalounu. Když se při řasení dostanete k olemovaným nesešitým okrajům předního a zadního dílu, přiložte je těsně k sobě (okraj vedle okraje) a pokračujte dál. Vzniklé otvory umožňují sahat do kapsáře umístěného pod sukní. Nakonec olemujte spodní okraj.

zpět na úvodní stránku





Amerika v 18. století > Začínáme s h. oděvy > Dlouhá sukně morrigna.xaint.net pište na: klara.parolkova (zavinutec) seznam.cz