Oblečení anglické chudiny I. - látky



K oblékání anglické chudiny v druhé polovině 18. století existují dva zajímavé zdroje informací. Jedním je knížka Instructions for Cutting out Apparel for the Poor… vydaná v Londýně roku 1789 a určená osobám věnujícím se charitě. Myšlenka byla taková, že v nedělních školách se mladé dívky naučí šít oblečení a hotové výrobky si budou moci jejich rodiče koupit pro vlastní potřebu jen za tři čtvrtiny velkoobchodní ceny použitého materiálu. Příručka tedy obsahuje návod na úsporné stříhání a vyčíslení nákladů.

Druhým pramenem je archiv londýnské Founding Hospital, která sloužila i jako nalezinec. Ženy v tíživé životní situaci sem přinášely své děti, o které se nemohly postarat. Některé doufaly, že si je budou moci vzít dítě po čase zpátky, nechávaly u něj tedy "token" - předmět nebo kousek látky, podle které by bylo možné ho identifikovat. Tyto tokeny z let 1740 - 1760 připojené k záznamům o dítěti se dochovaly a byly vystaveny v roce 2012 v Londýně na výstavě Threads of Feeling.

Při interpretaci těchto pramenů musíme mít na paměti, že nezachycují věrně typické oblečení chudiny, ale pouze nám poskytují vodítka k tomu, jak mohlo vypadat. Oděvy distribuované charitou splňují představu zámožných dobrodinců o levných a praktických šatech, když ale chudí lidé nakupovali sami, možná volili jiné materiály. Ústřižky látek z nalezince jsou ještě ošemetnější - děti sem odkládaly nejen chudé rodiny ale i prostitutky nebo neprovdané ženy. Pokud matka u dítěte nechala poznávací znamení, měla k němu vztah a doufala, že se pro něj vrátí. Proto i látka byla pravděpodobně to nejlepší, co měla k dispozici (snad i z dřívějších lepších časů v jejichž návrat věřila), navíc hladké jednobarevné plátno by jen těžko posloužilo při identifikaci. Je ale také možné, že minimálně část tokenů jsou "úřední" ústřižky z oblečení, které měly děti na sobě. Nejcennější jsou ale tehdejší poznámky o tom, JAKÁ látka byla k dítěti přiložena - takto můžeme dát dohromady konkrétní název s přesnou podobou i složením textilie.

Pokud porovnáme ceny, zjistíme, že běžná vlněná látka i lněné plátno byly stejně drahé - při volbě materiálu tedy měla pravděpodobně hlavní slovo funkčnost. Vlna se lépe barvila, dobře čistila od bláta a hůře od potu, navíc nepromokla, používala se tedy na veškeré svrchní oblečení. Len bylo možné vyvařit a zbavit tak potu i mastnoty, méně ochotně však chytal barvu a byl savý, uplatnil se proto především bělený na košile a čepečky, barevný na zástěry. Bavlna byla dražší než len, ale i chudá žena si mohla dovolit bavlněný šátek. Potištěný len a bavlna byly ještě dražší a používaly se spíše sporadicky na dětské oblečení a kabátky pro kojící ženy. Hedvábí není v Instructions... zmíněno vůbec, ale mezi tokeny ho nacházíme.

Vlněné látky dělíme do dvou skupin - worsted tkané z česané vlny, která je kompaktnější a méně hřeje; a woolen z načechranější a teplejší mykané vlny. Příkladem česané vlny byl tenký stuff, ze kterého se šily dámské šaty. Naopak za typickou mykanou látkou můžeme považovat flanel, (navíc tkaný z málo zkrouceného vlákna), který byl chlupatý na omak a relativně vzdušný, hodil se proto na sukně. Dalšími oblíbenými materiály na sukně i šaty byl mezulán (linsey woolsey), látka s lněnou osnovou a vlněným útkem, často s vytkávanými proužky, a ryps (grogram), tužší rýhovaná látka (někdy směs vlny a hedvábí, ale zde vzhledem k ceně usuzuji pouze na vlnu). Pláště se šily z šedého hrubého vlněného duffeilu, černé čepce z odolného zaplstěného durantu. Chlapecké kabáty byly někdy z kersey - mykané vlny tkané keprovou vazbou, tříčtvrťáky pak z nebarvené vlny.

Bělená lněná plátna na košile a čepečky se označovala řadou obchodních názvů (irish linen, holland, dowlas, drogheda, lancashire cloth) a není snadné určit, čím se jednotlivé typy od sebe liší - cena byla skoro stejná, výrazně dražší je pouze long lawn - jemné plátýnko na prádlo pro kojence. Oblečky pro mimina a hlavně pleny se šily také ze savé diaper cloth, látky s charakteristickou vazbou. Naopak duck bylo silné lněné nebo konopné plátno na dívčí korzety a chlapecké zástěry. Kromě konopí se používaly i kopřivy - na podšívky dívčích šatů. Vedle bělených pláten se duck a holland prodávaly i režné. Barvený len sloužil při tkaní kanafasů se vzorem drobnějších kostek (proužků spíš výjimečně), oblíbených především a zástěry. Z barevného lnu a bavlny byly dámské šátky na krk a "do kapsy" (kapesníky?), jinak se ale jednobarevným lnem vůbec nesetkáme a ani mezi tokeny jsem na něj nenarazila.

Potištěné lněné nebo bavlněné plátno bylo asi o polovinu dražší než bílé, v Instructions... bylo určeno na dívčí šálky kolem krku a zástěrky, kabátky pro kojící ženy a kabátky pro nemluvňata. Mezi tokeny nejčastěji najdeme jedno nebo dvoubarevným vzorkem květin na puntíkatém pozadí, dále s jednoduchými abstraktními ornamenty (větvičky, šupiny) nebo složitější květinové a figurálními motivy. Tisk je obvykle jedno nebo dvou barevný na bílém pozadí, pouze výjimečně je pozadí barevné.

Z běžné evropské produkce tištěných látek vybočuje chintz a calico - ručně tištěné a malované v Indii, s charakteristickým podáním květin i barevností. Mezi nákladnější látky patřilo i hedvábí. Příručka pro charitativní pracovníky se o něm vůbec nezmiňuje, mezi tokeny se však čas od času objeví. Někdy jako jednobarevný nebo vzorovaný ústřižek látky, ale daleko častěji jako stužka. Hedvábné stužky jasných barev byly hladké i vytkávané barevnou nití nebo dokonce dracounem.


Ceny některých látek za čtvereční yard (přepočítala jsem skutečnou šíři na jedno yardovou a to že některá látka je prodávána jako široká např. půl yardu ale ve skutečnosti je o palec nebo dva užší jsem zanedbala, ale je to zajímavý zlozvyk - dneska by jim to ČOI vytmavila) v pencích (12 pencí je jeden šilink):

vlněný česaný stuff 14 - 16 p.
vlněný mykaný flanel 11,4 - 12 p. (dle šíře)
mezulán - linsey woolsey z vlny a lnu 11 p.
vlněný grogram 12 p.
vlněný duffeil 24 p.
vlněný zaplstěný durant 12 p.
lněné plátno irish line - 13,7 - 15 p. (dle šíře)
lněné plátno drogheda nebo lancashire cloth 10,75 p.
jemné plátýnko long lawn 30 p.
lněná plenkovina diaper 16 p.
silné plátno duck 14,7 p.
kopřivové plátno scotch cloth 12 p.
kanafas 16 p.
potištěný len 20 p.
potištěná bavlna 24 p.

Všechny zobrazené látky pochází ze sbírek Founding Hospital.


Klára Posekaná

Amerika v 18. století > Tradiční způsoby barvení textilu morrigna.xaint.net pište na: klara.parolkova (zavinutec) seznam.cz